Novinky
29.6.2017
Nová novinka
29.6.2017
Tipy na zajímavé akce v Praze a okolí na tento víkend

V Praze a okolí se pořád něco děje! Hledáte kulturní akce na víkend, zajímavé výlety a novinky? Nechte se inspirovat našimi tipy na první červencový víkend: 1. a 2. 7. 2017. Další akce a inspiraci na výlety z Prahy i do Prahy a ze středních Čech najdete na Kudy z nudy snadno v horním menu "Kalendář akcí".

 

>>
Fotogalerie

Kultura

Václavské náměstí

Velkolepě koncipované Václavské náměstí vzniklo při založení Nového Města Karlem IV. roku 1348. V roce 1890 byla vystavěna v horní části náměstí rozlehlá budova Národního muzea, která dodnes tvoří jeho dominantu. V roce 1913 byl v horní části náměstí postaven pomník sv. Václava na koni. Václavské náměstí zaujímá plochu 41 803 m2, je dlouhé 750 m a široké 63 m v horní a 48 m v dolní části. Původní název náměstí „Koňský trh“ prozrazuje jeho počáteční funkci. Koňské a jiné trhy se zde konaly až do roku 1877. V současnosti se zde konají velké Vánoční a Velikonoční trhy.  Na tržišti se mimo jiné také popravovalo. V dolní i v horní části náměstí stávala šibenice. V roce 1884 projela po náměstí první tramvaj, ještě tažená koňmi. Její trasa vedla od Můstku přes náměstí na Vinohrady a dále k Nuselským schodům. První elektrická tramvaj se po kolejích, přemístěných k chodníkům, rozjela roku 1900. Tramvaje, jejichž historickou podobu můžete vidět na několika vystavených exponátech přímo na náměstí, zde jezdily až do roku 1980. Nyní jsou přes náměstí vedeny pouze nejdůležitější tramvajové spoje, což společně s přestupními stanicemi podzemní dráhy metra všech třech tras (A,B,C) napomáhá ještě lepší dostupnosti do všech okolních částí Prahy.

Budova Melantrichu (místo, kde se nachází naše apartmány včetně recepce č.p. 36) patří mezi jednu z nejvýznamnějších budov na Václavském náměstí. Budova byla postavena v letech 1911 - 12 podle projektu architekta Bedřicha Bendelmayera jako palác Hvězda ve stylu pozdní secese. Fasádu zdobí malby Vratislava Mayera. O něco dříve byla postavena dvorní budova tiskárny, kterou navrhl Josef Vaňha. V budově bývalo kino Čas s nonstop promítáním, později kino Hvězda, přístupné i z pasáže divadla Rokoko. Na balkoně Melantrichu se střídali řečníci a zpěváci při demonstracích proti komunistickému režimu v listopadu 1989 a právě proto bude tato budova již navždy spojována s jednou z nejdůležitějších událostí naší historie (Sametovou revolucí). Václav Havel z balkonu této budovy oslovil během svého projevu dne 20. listopadu 1989 přes půl milionu shromážděných občanů a vyzval je k vytrvání v občanském odporu proti tehdejšímu režimu. Budova postupem času prošla několika rekonstrukcemi avšak její původní vzhled včetně jejích nejvýznamnějších architektonických prvků je zachován dodnes.

Historie budovy, ve které se nachází naše druhá recepce s apartmány (č. p. 48), sahá až do středověku. Na jeho místě dříve stály dva menší objekty. První písemné záznamy jsou datovány k roku 1348, kdy bylo Václavské náměstí označeno za strategickou komunikační osu Nového Města pražského. Dle historických pramenů, je tato budova jednou z nejstarších na Václavském náměstí. „Dům U Šrámů“ (jak se tato budova dříve nazývala podle velkého zájezdního hostince), obývalo od 14.století mnoho měšťanských i šlechtických rodů. Během 17. století patřili k nejvýznamnějším Ondřej Kotva z Freifeldu a císařský rada Jan Ch. Šrepl z Šreplbergu. V té době uvádějí prameny v domě mimo jiné i pivovar, který zde byl do roku 1710. V současné době budova nabízí apartmány pro ty, kteří chtějí strávit svou návštěvu ČR ubytováním v samém srdci Prahy a mít tak všechny nejvýznamnější památky téměř na dosah ruky. V objektu se mimo jiné nachází i příjemná restaurace Jizera a pizzerie Václavka s jejich dlouholetou tradicí.

 

Pražský hrad

 

Pražský hrad (odvěký symbol českého státu) je nejvýznamnější českou památkou a zároveň jednou z nejvýznamnějších kulturních institucí. Byl založen pravděpodobně již kolem roku 880 knížetem Bořivojem z rodu Přemyslovců. Podle Guinessovy knihy rekordů je Pražský hrad největším souvislým hradním komplexem na světě, rozkládá se na ploše téměř 70 000 m² a je také zapsán v Seznamu světového kulturního a přírodního dědictví UNESCO. Hrad tvoří rozsáhlý soubor paláců a církevních staveb rozmanitých architektonických slohů - od románských staveb z 10. století přes gotické úpravy 14. století, zásahy známého slovinského architekta Josipa Plečnika v období 1. republiky po nejnovější úpravy z konce XX. století. Dominantou Pražského hradu, největší a nejvýznamnější pražský chrám a zároveň duchovní symbol českého státu je katedrála sv.Víta, Václava a Vojtěcha. Současná gotická katedrála je třetím kostelem na témže místě – nejdříve zde byla románská rotunda, pak trojlodní bazilika. Roku 1344 zahájil Karel IV.stavbu gotické katedrály. Dostupnost z Václavského náměstí: 20min (MHD, chůze).

Nerudova ulice

Nerudova ulice vede z horního rohu Malostranského náměstí do kopce směrem k Pražskému hradu. Kdysi byla hlavní cestou vedoucí na Hrad, touto ulicí vedla tzv. Královská cesta. Zajímavé jsou historické portály domů, starobylé zdobené dveře a historická domovní znamení – reliéfy, sošky, obrazy umístěné u vchodu domů, které plnily ve středověku funkci dnešního číslovaní ulice. Podle svého domovního znamení nesly domy obvykle i své jméno, můžete tam při procházení touto ulicí najít například tyto malostranské domy: U Tří housliček, U dvou slunců, U Zlatého klíče, U Bílého anděla, U červeného lva apod. Dostupnost z Václavského náměstí: 25min (MHD, chůze).

Karlův most

Karlův most je jeden z nejkrásnějších mostů na světe a nejstarším pražským mostem. Je téměř 10 m široký a 516 m dlouhý, spočívá na 16 obloucích. Na obou stranách je opevněn věžemi – jednou Staroměstskou a dvěma Malostranskými. Most zdobí 30 barokních soch a sousoší ze začátku 18.století, které znázorňují světce, historické a biblické osobnosti. Karlův most je oblíbeným místem pouličních umělců - malíři, hudebníci, tanečníci, mimové apod. Datum a čas položení základního kamene nebyly vybrány náhodně. Tvoří totiž vzestupnou a sestupnou stupnici s vrcholem 9 (roku 1357, dne 9.7., v 5.31 hod.). Z Karlova mostu byl v roce 1393 shozen do vody Jan Nepomucký, generální vikář, který odmítl českému králi Václavu IV. vyzradit zpovědní tajemství královny Žofie. V polovině 18. století byl prohlášen za svatého. Na zábradlí mostu, odkud byl svržen do vody, byl upevněn menší mosazný kříž s pěti hvězdami (mezi sochou Jana Křtitele a sousoším sv. Norberta, Václava a Zikmunda). Podle pověsti se tomu, kdo na kříž položí ruku tak, aby se každý prst dotýkal jedné z hvězd či se dotkne reliéfu na soše sv. Jana Nepomuckého, splní jeho tajné přání. Dostupnost z Václavského náměstí: 15min (MHD, chůze)

Národní divadlo

Novorenesanční budova Pražského Národního divadla představuje hlavní scénu tří uměleckých souborů: baletu, činohry a opery. Divadlo bylo poprvé otevřeno roku 1881. Odehrálo se zde však jen celkem 12 představení a poté v srpnu došlo k ničivému požáru. To vyvolalo obrovské celonárodní odhodlání pro sbírky na obnovu budovy a v roce 1883 se podařilo divadlo dokončit a znovu slavnostně otevřít.Toto všenárodní nadšení bylo zakódováno i do hesla – „Národ sobě“, zapsaného nad oponou divadla. Vedle Národního divadla lze další představení shlédnout na scéně mozartovského Stavovského divadla a Divadla Kolowrat. Dostupnost z Václavského náměstí: 15min chůze.

Staroměstské náměstí, Orloj

Staroměstské náměstí je nejstarší a nejvýznamnější náměstí historické Prahy. Formovalo se již od 10.století jako tržiště na křižovatce evropských obchodních cest. Nachází se zde některé z nejznámějších pražských architektonických památek jako je například Staroměstský orloj z 15.století. Jedná se o jednu z nejvzácnějších a nejznámějších pražských památek. Je umístěn na gotické věži Staroměstské radnice. Orloj je vrcholné dílo české gotické vědy a techniky a skvostná umělecká památka. Každou celou hodinu se mezi 9.00 - 21.00 zjevují ve dvou okénkách sošky 12 apoštolů. Po stranách orloje jsou současně oživovány figurky Kostlivce, Turka, Lakomce a Marnivce. Po zjevení všech apoštolů zakokrhá Kohout a hodiny na věži začnou odbíjet. Podle pověsti nechali pražští radní mistra, který orloj sestrojil, oslepit, aby nemohl nikde jinde vyrobit jeho kopii. Orloj ukazuje čtyři druhy časů:

1. Čas středoevropský (staroněmecký) – označen římskými číslicemi na obvodu sféry, ukazuje ho sluneční ručička.

2. Čas staročeský – nový den podle něj začíná západem Slunce.Je označen zlatými gotickými čísly na zvlášť ovládaném prstenci vně sféry.

3. Čas babylonský (nestejný) – den podle něj trvá od východu do západu Slunce, a proto jsou v létě hodiny delší než v zimě.Pražský orloj je jediný na světě, který umí tento čas měřit.

4. Čas hvězdný – je znázorněn na římských číslicích.Ve spodní části fasády se nachází kalendářní ciferník, jenž ukazuje den a jeho postavení v týdnu, měsíci i roce.

Dostupnost z Václavského náměstí: 15min chůze.